Farář Josef Štemberka se nacistů nebál
Smutný osud obce Lidice, kterou Němci vypálili a její obyvatele povraždili, byl mnohokrát popsán. Přesto se stále vynořují osudy jednotlivců, které ukazují na tiché hrdinství tváří v tvář smrti. Jedním z takových lidí byl farář Josef Štemberka.
Josef Štemberka by byl nejspíš jedním z tisíců farářů, o kterých se historie nikdy nedozví a jejichž život je zaznamenán nanejvýš v církevních knihách a kronikách farností. Jenže Štemberka, rodák z obce Pecka, známý svou zbožností a až asketickým způsobem života, působil jako farář v malé obci s názvem Lidice a osud mu přichystal osudovou zkoušku.
Němci se hodlali krutě pomstít za atentát na říšského protektora Reinahrda Heydricha. Německá odplata dopadla na obci Lidice ležící kousek od Buštěhradu. Němci tam už na začátku června 1942 prováděli šťáry a prohlídky, zatkli také několik místních obyvatel. Nad obcí se stahovala mračna. Štemberka tušil, že se chystá něco zlého, dokonce o tom mluvil s jedním svým kolegou, se kterým několik dní po tom skládal zkoušku z němčiny na Kladně. Přestože mohl někde v bezpečí počkat, až nebezpečí pomine, do Lidic se vrátil. Hned následujícího dne v noci 10. června obklíčily obec neprodyšně jednotky SS a gestapa.
Němci vnikli do vesnice a oddělili muže a ženy. Také na faře zazvonili gestapáci a vyzvali faráře, aby šel s nimi. Podle jiných zdrojů ale vše neprobíhalo tak klidně. Němci na faře doslova řádili, zabavovali církevní předměty a faráře surově zkopali. Pak jej dotáhli do sklepení jednoho statku, kde už byli shromážděni ostatní muži z vesnice. Němci začali připravovat hromadné vraždění.
Lidičtí muži věděli, co se chystá, Němci se s tím ostatně ani nijak netajili. Štemberka v temném sklepě vedl modlitby a snažil se dodat odvahu všem, kteří měli jít na smrt. S popravami nacisté neotáleli a hned z rána začali vyvádět ven první muže. Podle svědectví jednoho člena gestapa „muži odcházeli na popravu klidně a důstojně zpříma, s hlavami vzhůru a dívali se upřeně do namířených hlavní pušek, aniž by někdo z nich pronesl slova.“ Na dvoře statku bylo popraveno 171 mužů z Lidic. Faráře si Němci nechali až na konec.
O jeho posledních chvílích se dodnes vedou spory. Mnoho pramenů uvádí, že Štemberka dostal od nacistů milost a mohl volně odejít, ale odmítl to. V poválečném vyšetřování si mnozí Němci, kteří se vraždění účastnili, snažili zachránit kůži, a možná proto tvrdili, že si Štemberka svůj osud vybral sám. Na druhou stranu zabít duchovního, navíc už třiasedmdesátiletého, se mohlo příčit i otrlým katanům gestapa. Každopádně Štemberka skončil jako ostatní muži z Lidic a byl zastřelen mezi posledními na dvoře statku.
Po válce se na Štemberku nezapomnělo. V roce 1949 mu odhalili v rodné Pecce pomník. V roce 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy a 28. října 2014 jej posmrtně vyznamenal medailí za zásluhy o stát také prezident Miloš Zeman.