Slováci v Royal Air Force. Příběhy ryzího vlastenectví a osobní odvahy

Za slovenskou svobodu bojovalo v RAF mnoho Slováků, i když jich bylo méně než Čechů. Bylo to však proto, že hodně z nich bojovalo v letectvu v tzv. Slovenském štátu. Ti, kteří nesouhlasili s tímto režimem a chtěli bojovat proti Hitlerovi za společný československý stát, odešli do zahraničí.

I po několika desítkách let od skončení druhé světové války k nim chovávame úctu. Slováci v řadách čs. perutí Royal Air Force (RAF), kteří se přímo začlenili do aktivních bojů Britského královského letectva o Velkou Británii a na dalších frontách druhé světové války, tvoří osobitou kapitolu historie a příběhů vlastenecké oddanosti, šlechetnosti odvahy i vojenského kumštu, které významnou měrou přispěly k porážce fašismu. A nejednomu z nich se tento boj stal osudným. Mnozí Slováci své poslední chvíle života prožili při startu, bojovém letu, souboji s nepřátelským stíhačem, při bombardování nebo při přistávacím manévru.

Z celkového počtu čs. leteckých jednotek RAF tvořili Slováci jen přibližně 14%, přičemž se nejvíce uplatnili v 311. bombardovací peruti na pozicích radistů, palubních střelců či v pozemním personálu. Slováci se aktivně zúčastňovali bojových operací až do konce války. Kromě slavné bitvy o Británii se 310. a 312. perutě zúčastnily i neúspěšné operace Jubilee – vylodění u Dieppe.

27. prosince 1943 potopil jeden Liberator pátrací čs. peruti německou loď MV Alsterufer. Tato udalost našla příznivou odezvu v britském tisku V pozici horního střelce tohoto Liberatora sa akce zúčastnil tehdy ještě šestnáctiletý Slovák F/sgt. Otto Schwarz. Dnes už generálmajor ve výslužbě Ivan Otto Schwarz je jedním ze dvou posledních žijícich Slováků, kteří bojovali v čs. perutích RAF během druhé světové války. Tím druhým je Imrich Gablech. Ten sa však kvůli zdravotním problémům musel s létáním rozloučit. Působil jako letecký dispečer na letišti ve mestě Norwich.

Jozef Grič

Příběh tohoto slovenského pilota je zřejmě nejsmutnějším 

Narodil se v roku 1914 v Nitrianské Strede, kde prožil i své dětství, a kde vychodil ZŠ. Po maturitě na vyšší průmyslové škole  v roku 1934 dobrovolně vstoupil do armády. V roce 1937 úspěšně absolvoval Vojenskou Akademii v Prostěrové v hodnosti poručíka letectva. Až do roku 1939 vykonával v Piešťanech vojenskou službu jako letec – stíhač. V den Hitlerových narozenin, sa na letišti konalo společné shromáždění slovenských a německých důstojníků. Při přípitku na Führerovo zdraví J. Grič převrátil pohár a jeho obsah se rozlil po stole. Němci to považovali za provokaci. Tento čin nemohl zůstat nepotrestán. Grič byl nějaký čas vězněn vo vojenské věznici v Bratislavě. To však jeho vůľi neoslabilo, protože po propuštění se ihned zapojil do zahraničního odboje ve službách RAF.

Jako první ze slovenských letců na britském nebi ve službách RAF zahynul ještě během výcviku u 58. OTU F/0. Zemřel 12.9.1941 při cvičné střelbě nad mořem u Grangemouthu, když se jeho letadlo Spitfire zřítilo do vln.

Sgt. Ján Miklošek.

Byl to první Slovák, který zahynul v RAF při bojové operaci, a to jako člen 311.bombardovací perutě. Ján Miklošek sa narodil v roku 1916 v Sládkovičove. Před odchodem do zahraničního odboje byl nějaký čas vězněn, protože se zúčastnil příprav jednoho odhaleného odletu.

Jako syn Moraváka dostal úřední povolení se vystěhovat do Jugoslávie. Do Bělehradu přišel 8. 12. 1939. Odtud se dostal na Střední východ a pak do Francie. Po její kapitulaci odplul jednou z lodí do Velké Británie, kde absolvoval pilotní výcvik. Jako pilot se potom stal příslušníkem 311. československé perutě. 15. 9. 1941 směřoval jeho poslední bojový let do přístavu v Hamburku. Jeho spolubojovníci po válce vzpomínali, že údajně před tímto letem měl velmi zlou předtuchu. Jeho letadlo odstartovalo krátce po 20. hodině. Letoun šak po startu zachvátily plameny a letadlo havarovalo, přičemž zemřela celá posádka.

Během bojů až do konce války zahynulo 430 československých vojenských pilotů a dalších 51 bylo zajatých (z toho 40 Slováků). Nejúspěšnějším československým stíhacím pilotům slovenské národnosti ve službách RAF se stal Otto Smik.